Rozhovor v ČRo: My děláme do alternativy a ne do atomu, říká první výrobce vakuových trubicových kolektorů v ČR

Rozhovor k poslechu

Rozhovor k přečtení

Krásné dobré dopoledne, posloucháte Český rozhlas Region. Už za chvíli ve studiu přivítám pana Luboše Vařejku z Dolní Rožínky, majitele firmy VacuSol. My si budeme povídat o vakuových, trubicových kolektorech, jak fungují, proč jsou podle vědců z Akademie věd pro Vysočinu tyhle systémy lepší než ty klasické, které většina z nás zná. O tom si dnes budu s mým dnešním hostem povídat. Krásné dopoledne a příjemný poslech Regionu vám přeje Tamara Pecková.

...

Krásné dopoledne, posloucháte Dobré dopoledne na Vlnách Českého Rozhlasu Region. Už je se mnou můj dnešní dopolední host, pan Luboš Vařejka z Dolní Rožínky, majitel firmy VacuSol. Já vás zdravím, krásné dopoledne, vítejte.

Dobrý den.

Vy vyrábíte trubicové, vakuové, solární systémy. Ještě než se k tomuto tématu propracujeme – Jaká je historie vaší firmy? Jak vznikla?

Začalo to úplně náhodou před dvaceti lety. S kamarády jsme se setkali s potenciálním prodejcem jisté technologie a on nám nabídnul, že bychom mohli něco takového dělat. Shodou okolností jsem v tu chvíli hledal nové zaměstnání a zaujalo mě to, tak jsem na to přistoupil a zůstal u toho.

Před dvaceti lety se o solární disciplíně příliš nehovořilo. Co jste o ní věděl v tu chvíli, kdy vám tato nabídka náhodou přišla.

Je to pravda. V tu dobu jsem stavěl rodinný dům a věděl jsem, že solární kolektory zkrátka potřebuji na dům, že chci ohřívat vodu, chci topit. Ale neznal jsem veškeré podrobnosti. Toto mi přišlo jako shoda náhod všeho, tak jsem si říkal, že to zkusíme, že to má budoucnost a že půjdeme do toho.

Věřil jste tomu, že lidé solárnímu boomu podlehnou a že potom solární panely budou všude, kam se člověk povídá?

Věřil jsem tomu, ano.

Já bych měla upozornit, že vy neděláte takové ty placaté, které známe z polí, které se nám asi moc nelíbí. Předpokládám, že vám taky ne, pane Vařejko. Vy jste se vrhnul na trošičku jiný systém. Co se tehdy o tom vědělo nebo nevědělo v tom roce 1994, kdy jste založil VacuSol?

Vědělo se strašně málo. Dá se říct, že těch firem bylo opravdu poskrovnu. Bylo nás tady pár tady v republice a vůbec v Evropě, které se zabývaly touto výrobou. Takže ty začátky jsme měli trošku těžší. Ale snažili jsme se dělat osvětu na výstavách, na které jsme byli pozváni a které jsme organizovali. Abychom to lidem dostali trošku do hlavy a přesvědčili je o tom, že to má smysl.

Dnes tedy přijde poučený zákazník, na internetu je spousta materiálů, ze kterých může čerpat, různé diskuze, ve kterých se člověk dočte, co je lepší, co je pro, co je proti. A tehdy v roce 1994, když za vámi přišli zákazníci, kteří se o tom dozvěděli někde z novin a vůbec nevěděli, co to obnáši, jak se ptali? Na co se ptali? Co jste jim odpovídali? Jak ta diskuze probíhala?

Byly ty otázky velice jednoduché. Jestli to má smysl u nás v České republice a jestli tady vůbec sluníčko svítí. To byla taková základní otázka. A samozřejmě potom finanční náklady a vůbec efektivita toho systému.

Jak šel pokrok dopředu za těch dvacet let, co se v této branži pohybujete?

Trošku to pokročilo, ale princip toho všeho je znám spoustu let, řekl bych desítky let. Takže v tomto už se nedá nic vytvořit. Já se tady nechci zmiňovat nějak do podrobností o detailech našeho výrobku, abych nezatěžoval posluchače. Ale jedná se o princip slunečního kolektoru na bázi vakuových skleněných trubic. Vakuum zde tvoří dokonalou izolaci absorbéru, takže se kolektor stává nezávislý na okolní teplotě.

Tak teď jste to řekl svojí řečí, které my prostí, nepoučení lidé skoro vůbec nerozumíme. Tak milí posluchači, tušíte, jaké téma dnes budeme probírat v Dobrém dopoledni, tak zůstaňte s námi. A já vám slibuji, že se pana Vařejku pokusím přesvědčit, aby přeložil do češtiny to, co právě řekl.

...

Krásné dopoledne, posloucháte Český rozhlas Region. Mým dnešním hostem je pan Luboš Vařejka z Dolní Rožínky z firmy VacuSol, která vyrábí vakuové trubicové kolektory.

To jsou takové trubky, které jsou spojené dohromady a vytápějí nám doma vodu a topí. My si o tom rozdílu mezi trubicovými a placatými kolektory budeme samozřejmě povídat. Každopádně trubicová technologie je poměrně mladá. Jak jste se k tomu nápadu dostal, že jste byl téměř u zrodu a mohl jste začít rozjíždět svůj byznys ve chvíli, kdy se ta myšlenka teprve rodila?

Nápad určitě není náš, ten vyvstal z dlouhodobého vývoje a výzkumu. My jsme se k této idei dostali jako už k prakticky hotové, protože už to bylo v podstatě vyvinuto. My jsme měli možnost tento výrobek uvést do sériové výroby.

Jak ta sériová výroba vypadala? Čím jste začínali?

Začínali jsme s tím, že jsme museli najít nějaký prostor a vytvořit potom jednotlivé stroje na výrobu konkrétní technologie. Začínali jsme prakticky úplně od začátku. Věděli jsme, co chceme dělat, ale nevěděli jsme, jak to budeme dělat a čím to budeme dělat.

Vy jste si museli vymyslet stroje, které budou tuto technologii uvádět v život. Jak dlouho to trvalo, než jste to vyvinuli a vyrobili? Protože ty vakuové, trubicové systémy už byly vymyšleny.

Trvalo to skoro rok. Měl jsem za sebou naštěstí dva kamarády, kteří to všechno financovali a já jsem se mohl věnovat čistě zavedení výroby. Takže jsem to měl jednoduché, protože v tu chvíli jsem se nemusel starat o shánění peněz, a mohl jsem na maximálně soustředit na výrobu.

Spolupracoval s vámi nějaký technolog, který vymýšlel, na jakém principu ty výrobní mašiny budou fungovat?

Byl tam člověk, který byl zdrojem toho všeho a ten nám udával směr, jakým se máme ubírat, co máme dělat a jak to máme dělat.

Jak to vypadalo, když jste tedy tento nově vyrobený stroj na výrobu vakuových, trubicových kolektorů a součástek spustili? Bylo to dobrodružství? Nebo z toho padaly křivé záležitosti a museli jste to různě seřizovat za pochodu?

Bylo to dobrodružství, opravdu dobrodružství... a takové docela náročné. Trvalo to spoustu hodin a času, než jsme to všechno dali dohromady. Vím, že to byly bezesné noci a spousta všelijakého trápení. Teď ještě navíc jsme byli motivováni zahraničním partnerem, který do toho chtěl vstoupit a který na nás tlačil. My s ním měli smlouvy o smlouvách budoucích, že od nás bude odebírat určité množství kolektorů. Tlačil nás do takových krajností, a my, v té době plní energie, se tímto nechali unášet. A až jsme to dali dohromady, tak se na nás vyprdnul.

A teď vy jste měli sklad plný ...

Měli jsme sklad plný, zhruba pětadvacet zaměstnanců, všichni zacvičení a zaškolení, stálo nás to nemalé prostředky a ten člověk nás opustil. Takže jsme byli před dalším krokem. Už jsme výrobek uměli vyrobit, ale potřebovali jsme ho dostat na trh.

Teď vy jste museli trubkám prošlapávat cestičku?

Dá se říct, že jsme prošlapávali cestičku, protože trh tady na to nebyl zavedený. Byli jsme jedním ze tří výrobců tohoto typu zařízení v Evropě – jedni byli v Německu, pak nějací v Anglii, v České republice jsme byli jediní.

Říká můj dnešní host, Luboš Vařejka, který na český trh, a nebojím se to říci, uvedl vakuové, trubicové kolektory. Sami slyšíte příběh tohoto člověka, že začal od nuly, celé to vymyslel a najednou to topí a vytápí a šetří elektřinu a energii.

...

Krásné a pohodové dopoledne, ladíte Český rozhlas Region a jeho Dobré dopoledne. Mým dnešním hostem je Luboš Vařejka z Dolní Rožínky z firmy VacuSol, která vyrábí vakuové, trubicové kolektory. Pan Vařejka mě v písničce prosil, abych zdůraznila, že není vynálezcem tohoto systému, nicméně uvaděčem na český trh ano. Je to tak?

Je to tak.

Pojďme tedy nějak srozumitelně česky říci, v čem je trubicový, vakuový kolektor lepší než ten plochý? Já bych chtěla posluchačům trošičku laicky popsat, jak to vypadá. Je to jako když vezmete tmavou zářivku...

Je to něco podobného. Už v tom názvu slyšíme „trubicový“, takže v tom je skleněná trubice. Vevnitř je vakuum, které tvoří dokonalou izolaci. A uprostřed toho všeho je přijímač slunečního záření, takzvaný absorbér.

Jak prosté.

Ano, jak prosté.

V čem je tedy lepší než ten placatý?

Je to dáno izolací a vakuem, které dokáže zamezit vniku nežádoucích okolních vlivů do trubice. Tudíž je kolektor nezávislý na okolní teplotě. A tak může fungovat v letních i zimních měsících prakticky stejně a bez změny účinnosti.

Já jsem někde četla, že tento systém s trubkami, je lepší pro naše klimatické podmínky, kdy třeba na Vysočině není tolik slunečných dnů a kdy je v zimě opravdu celý den tma. Je to dáno tím, že je tam ta izolace?

Je to tou izolací. A potom samozřejmě také parametry absorpční vrstvy, která přijímá sluneční záření. Ta dokáže přijímat i difuzní záření, což je to, kterého máme na Vysočině více než toho přímého. Tudíž kolektor má v průběhu roku větší účinnosti a zisky.

To znamená, že placatý solární panel ohřeje vodu v bojleru na rodinném domě v létě, a tady tento trubicový kolektor ji ohřeje i v zimě?

Ten nám ohřeje i v zimě, ano.

Já to samozřejmě říkám hodně jednoduše, ale kdybych říkala opravdu velké nesmysly, tak mě prosím opravte. Ale já si myslím, že v principu by to takhle šlo vysvětlit.

Ano, je to tak.

Já předpokládám, že vy jste na své nemovitosti použil tyto trubicové systémy, nebo jste začínal plackou?

Začínal jsem samozřejmě se svými výrobky, to máte pravdu. Ale nebyl jsem mezi prvními. Samozřejmě jsme chtěli prvně nabídnout naše výrobky někomu jinému, ale v podstatě jsem musel udělat záhy hned druhým rokem systém na svém domě. A pravidelně ten systém na svém domě obnovuji. Když vymyslíme něco nového, tak se snažím to aplikovat na své nemovitosti, abychom to mohli použít jednak jako referenční stavbu, a zároveň taky, abych věděl, jestli je to všechno v pořádku.

Jsou poruchové tyto systémy?

Samozřejmě jako všechno, všude se najdou nějaké závady. Ale za těch dvacet roků víme, že reklamovatelnost je do dvou procent.

Tak to je docela úspěšné. Teď mi řekněte, je to poměrně, relativně mladý, nový systém, asi pravděpodobně bude i dražší, oproti těm plackám, co jsem se dívala na internetu. Jsou čeští zákazníci nedůvěřiví, když někde někdo tvrdí, že „je to pro nás lepší než toto, co je levnější“? Jaké jsou reakce vašich zákazníků?

Samozřejmě je to složitě. Dnes je velice veliká informovanost zákazníků. Díky internetu si dokážou najít spoustu informací, se kterými nás potom bombardují a chtějí po nás vysvětlení. Víme, že někdy je to opravdu těžké někoho přesvědčit, že tento systém je ten pravý. Ale také víme, že co člověk, to názor. Tak se zkrátka musíme snažit každému nabídnout to, co zrovna on chce.

Je také docela důležité řici, že tento systém má výhodu v tom, kam všude se dá umístit. Po písničce vám to řekneme.

...

Krásné dopoledne, posloucháte Český rozhlas Region a Dobré dopoledne. Mým dnešním hostem je pan Luboš Vařejka z Dolní Rožínky z firmy VacuSol. My si povídáme o vakuových, trubicových kolektorech a o příběhu firmy VacuSol, že to byla první firma, která si v Česku troufla vyrábět tento solární systém. Z čeho se to vyrábí a co vy, v Dolní Rožínce, fyzicky vyrobíte? Co se děje v Dolní Rožínce u vás ve VacuSolu?

Když to řeknu zjednodušeně: Kolektor se skládá z několika komponent, které je potřeba nakoupit a poskládat dohromady. Základním materiálem je skleněná trubice, měděný absorbér a potom další příslušenství, aby to šlo spojit dohromady.

Kolik je to druhů materiálu? Máte to v hlavě?

Je tam řádově asi kolem třiceti, pětatřiceti kusů dílů, ze kterých se výrobek skládá.

Konkrétně, vy nějaké v Dolní Rožínce z těch pětatřiceti kousků si vyrábíte sami, anebo to kupujete a teprve kompletujete ve VacuSolu?

Dá se říct, že z 99 % se materiál nakupuje. U nás se dělají jen nějaké poslední úpravy. Všechno to jsou speciální materiály, jako třeba skleněná pájka, která je potřeba vyrobit.

Skleněná pájka, to je přístroj anebo součástka?

To je takový prášek, rozemleté sklo, když to řeknu jednoduše, které nám vytváří lepidlo, kterým spojujeme sklo a kov dohromady.

A to děláte vy u vás?

To se spojuje tam u nás, ale ten materiál se musí se nakoupit. On se totiž musí speciálně vyrobit, protože má speciální parametry, které je potřeba dodržet.

To znamená – kolik máte odběrných míst pro všechny komponenty, pro všech pětatřicet dílků?

Dá se říct, že co komponent, to jeden výrobce.

Tak to je asi docela složité, když někde se něco zadrhne a najednou vy to potřebujete zkompletovat a chybí vám to. Stává se to?

Stává se to docela často. Víme, že když jsme začínali před těmi dvaceti lety, tak všechny komponenty byly z České republiky. Postupem času jsme ale přišli o dodavatele skleněných trubic, který přestěhoval svoji linku do zahraničí. Pak jsme přišli o výrobce právě té skleněné pájky. Postupem času odchází všichni dodavatelé a musíme neustále hledat nové a nové.

Jak složité to je? Taková malá firmička z Dolní Rožínky. Přece jenom Dolní Rožínka je tak nějak na okraji, ale je to pravda, je tam i špatný signál a tak dále. Takže, jak složité to je? Jak často musíte vyjíždět? Jak hledáte výrobce vašich součástek?

Každým rokem se to opakuje všechno, takže už to máme trošku zažité a jsou to zbytečné starosti. Bohužel.

To znamená, že vy máte objednáno, dejme tomu, X kusů nějaké součástky, a ta firma najednou není?

Může se to stát, samozřejmě.

Nemáte to vůbec jednoduché. Já jsem řekla, že ty vaše vakuové, trubicové kolektory mají výhodu v tom, že se dají umístit na různá, možná i složitější a méně dostupná místa. Také atypy vyrábíte. Na co jste nejvíc pyšný? Co se vám technologicky opravdu povedlo a říkáte si „Tak tohle nikdo jiný nedokázal, jenom my ve VacuSolu v Dolní Rožínce“.

Díky naší technologii dokážeme dělat velkou variabilitu samotných výrobků. Dokážeme přizpůsobit třeba délku kolektorů, když má někdo malou, krátkou střechu nebo přístřešek. Nebo zas naopak šířku dokážeme upravit. Takže se snažíme, každému zákazníkovi vyjít vstříc a nabídnout mu jeho originální řešení.

Já teda, když se řekne solární byznys, tak si představím obrovská, nevzhledná pole plná černých panelů, která hýzdí okolí a přírodu. Ale když jsem se dívala na vaše stránky a fotografie, tak některá vaše řešení vypadají jako třeba stříška nad oknem, jako stínítko. To se mi moc líbilo. Mým dnešním hostem je Luboš Vařejka z Dolní Rožínky z firmy VacuSol, zůstaňte s námi a po písničce si ještě chviličku budeme povídat.

...

Dobré dopoledne, posloucháte Český rozhlas Region. Mým dnešním hostem je pan Luboš Vařejka z Dolní Rožínky z firmy VacuSol, která vyrábí vakuové, trubicové kolektory. Už jsme zmínili jejich přednosti, proč se hodí tady k nám na Vysočinu, že dokáží ohřívat a vydávat energii i ve dnech, jako je dnes. Dnes taky?

Dnes taky by to udělalo nějaký „wattík“, ale určitě by to nemělo takový výkon jako při plném slunečním svitu.

Setkáváte se v téhle branži také s konkurencí z Číny? Napodobují vás? Jsou i v tomto oboru fejky, které zaplňují trh?

Určitě ano. Za posledních, dejme tomu osm, deset let, přišla vlna výrobků z Asie. Je toho celá spousta. Proto teď máme trh trošku přesycený těmito výrobky.

Jak se tedy já jako obyčejný zákazník mám orientovat?

Těžko se orientujete, velice těžko. Každý zákazník musí dát na posouzení a reference.

A je tedy obrovská konkurence v těchto dobách? Je to zlé v solárním byznysu, nebo vám jde naproti Zelená úsporám a různé dotační programy? Je to pro vás dobrá zpráva?

Pro nás mohla být dobrá tak před deseti lety. V současné době je to spíš na přítěž.

Jak to?

Lidé si zvykli, že dostanou něco zadarmo, a proto chtějí něco zadarmo. A dobře víme, že pokud něco chceme, tak zadarmo nic není, musí se pro to něco udělat.

To je pravda. Kolik lidí zaměstnáváte? Jste velká firma, malá firma?

V současné době je to do deseti zaměstnanců.

A všichni jsou z Dolní Rožínky?

Ne, máme tam i dojíždějící.

Nedávno jsem tamtudy projížděla a říkala jsem si, kde ta vaše firma je. Je to někde směr Draxmoor, anebo na druhou stranu?

Je to takový nenápadný domeček. Když jsme začínali, tak jsme ... Dolní Rožínku zná spoustu lidí pod pojmem uranové doly. Takže nás spoustu lidí spojuje s tím, že máme něco společného s uranovými doly.

Energie jako energie. (v nadneseném tónu a se smíchem)

Ano, akorát že my děláme do alternativy, nikoliv do atomu. (smích)

Takže sice stejné sídlo, ale z úplně opačné strany energetického byznysu. Jak relaxuje Luboš Vařejka z firmy VacuSol?

V poslední době jsem přišel na to, že je dobré kolo. Pořídil jsem si bicykl a jezdím, nyní ve svých letech na kole.

Měl jste v začátcích období, kdy jste dvacet hodin pracoval a že když vypnete telefon, tak se firma zhroutí a zkrachuje? Bývá to tak v těch začátcích, viďte.

Určitě to tak bývá. Člověk se stává nepostradatelným, ale on si to jenom myslí.

Jste nahraditelný?

Jsem nahraditelný, jako všichni.

Já vám samozřejmě nepřeju, abyste musel být někým a někdy nahrazen. Ať vám práce dělá radost. Ve chvíli, kdy vám bude dělat radost, bude méně starostí. A samozřejmě vám přeji mnoho, mnoho spokojených zákazníků. A aby vám dodavatelé nemizeli jako mizí nevím co… Houby po dešti mě napadly, ale to je samozřejmě obráceně. Mým dnešním hostem byl Luboš Vařejka z Dolní Rožínky z firmy VacuSol. Děkuju za návštěvu, za čas a naslyšenou.

Děkuju za pozvání, nashledanou.

Odkaz na rozhovor

Rozhovor s kratším článkem je dostupný také na stránkách Českého rozhlasu:

↗ https://vysocina.rozhlas.cz/my-delame-do-alternativy-a-ne-do-atomu-rika-prvni-vyrobce-vakuovych-trubicovych-7117682