Schéma solárního ohřevu vody

Schéma solárního ohřevu vody ve zkratce

Schéma solárního ohřevu vody s kolektory je založené na přenosu tepla. To se získává ze solárních panelů na střeše a prostřednictvím speciální pracovní kapaliny se dopravuje do bojleru, ve kterém se přes výměník voda ohřívá. V zásadě je poměrně jednoduché a vypadá přibližně následovně: slunce → kolektor → ohřev pracovní kapaliny → ohřev vody v zásobníku vody → kohoutek. Ve skutečnosti však systém na solární ohřev vody vyžaduje pečlivé zapojení několika součástek a správné nastavení celé soustavy.

V tomto článku jsme pro vás připravili schéma solárního systému VacuSol a podrobně popsali veškeré jeho součásti, od solárních kolektorů a zásobníku TUV přes solární regulátor nebo expanzní nádobu až po sekundární zdroje tepla. 

Pokud byste však měli jakýkoliv dotaz nebo byste měli zájem o více informací, neváhejte se nám ozvat. Kontaktovat nás můžete pomocí telefonu, e-mailu nebo přes webový formulář a rádi na cokoliv odpovíme.

Schéma solárního ohřevu vody

1

(1) Solární termický kolektor VS 10 T

(střecha)

Kolektory jsou nejspolehlivějším komponentem solárního ohřevu vody. Jsou nastavené tak, aby nevyrobily více teplé vody než je potřeba (v opačném případě totiž trpí některé součástky systému), zároveň mají v sobě pojistku k omezení teploty (aby nedocházelo ke zbytečnému přehřívání, což zase může způsobovat degradaci pracovní kapaliny proudící mezi kolektory a zásobníkem).

2

(2) Zásobník TUV

(technická místnost)

Zásobníky TUV uchovávají teplou užitkovou vodu s ohledem na konfiguraci celého solárního systému. Teplota vody se v zásobnících pohybuje od 10–15 °C (odpovídá teplotě přívodní vody např. ze studny či vodovodního řadu) až do 50–90 °C, přičemž záleží, jak je solární systém navržen a kolik teplé vody je skutečně potřeba. Pro naprostou většinu rodinných domů postačí zásobníky TUV o objemu 200–300 litrů, pro větší RD volte 400–500 litrů, pro bytové domy jsou vhodné zásobníky o 500–3000 litrech.

3

(3) Čerpadlová skupina

(technická místnost)

Čerpadlová skupina se skládá z několika součástí. Hlavním komponentem je oběhové čerpadlo, které má za úkol po souhře se solárním regulátorem zabezpečit cirkulaci nemrznoucí kapaliny mezi kolektorem a zásobníkem. Mezi další součástky se řadí napouštěcí a odvzdušňovací armatura (důležitá věc pro uvedení solárního systému na ohřev vody do provozu a případný servis), barometr/manometr (ukazatel množství natlakované nemrznoucí kapaliny), zpětná klapka (proti samotížnému úniku tepla v době, kdy jsou kolektory chladnější než zásobník, typicky přes noc) a pojistný ventil (pro případné přetlakování systému).

4

(4) Solární regulátor

(technická místnost)

Solární regulátor hlídá teplotu ve vakuovém kolektoru a v zásobníku TUV. Regulace solárního ohřevu funguje na základě rozdílu teplot v těchto dvou zařízeních a spínání/vypínání oběhového čerpadla. Pokud je kolektor o 4–10 °C teplejší než zásobník, čerpadlo se zapne. Pokud naopak sluníčko už slábne a rozdíl teplot klesne pod 2–4 °C, čerpadlo se vypne (aby nedocházelo ke zbytečnému ochlazování zásobníku).

5

(5) Expanzní nádoba

(technická místnost)

Expanzní nádoba slouží k vyrovnání tlaku v systému na solární ohřev vody. Zpravidla se tlakuje o 0,5 bar méně, než je pracovní tlak v solárním okruhu.

6

(6) Kotel (neboli sekundární zdroj tepla)

(technická místnost)

Stávající (původní) kotel je nezastupitelným komponentem termického ohřevu vody. Ten totiž s instalací solárního systému přebírá roli sekundárního zdroje tepla a v případě nedostatku sluneční energie slouží k doohřátí vody na požadovanou komfortní teplotu. Nejjednodušším řešením je elektrická patrona vsazená přímo do zásobníku TUV, ale je možné napojit i jiné zdroje energie, např. kotel na tuhá paliva, plynový či elektrický kotel nebo tepelné čerpadlo.

7

(7) Výstup na TUV a přitápění

(v domě)

Na konci celého procesu solárního ohřevu vody stojí výstup TUV a rozvod do topení. Teplou užitkovou vodu můžete využít v koupelně k mytí a koupání, v prádelně na praní nebo třeba v kuchyni k umývání nádobí. Pokud to parametry domu dovolují a umožňují, tak se solárním přitápěním/vytápěním si zase prohřejete domov v chladných zimních měsících.

7

7. Výstup na TUV a přitápění

(v domě)

Na konci celého procesu solárního ohřevu vody stojí výstup TUV a rozvod do topení. Teplou užitkovou vodu můžete využít v koupelně k mytí a koupání, v prádelně na praní nebo třeba v kuchyni k umývání nádobí. Pokud to parametry domu dovolují a umožňují, tak se solárním přitápěním/vytápěním si zase prohřejete domov v chladných zimních měsících.

(1) Solární termický kolektor VS 10 T (střecha)

Kolektory jsou nejspolehlivějším komponentem solárního ohřevu vody. Jsou nastavené tak, aby nevyrobily více teplé vody, než je potřeba (v opačném případě totiž trpí některé součástky systému), zároveň mají v sobě pojistku k omezení teploty (aby nedocházelo ke zbytečnému přehřívání, což zase může způsobovat degradaci pracovní kapaliny proudící mezi kolektory a zásobníkem).

(2) Zásobník TUV (technická místnost)

Zásobníky TUV uchovávají teplou užitkovou vodu s ohledem na konfiguraci celého solárního systému. Teplota vody se v zásobnících pohybuje od 10–15 °C (odpovídá teplotě přívodní vody např. ze studny či vodovodního řadu) až do 50–90 °C, přičemž záleží, jak je solární systém navržen a kolik teplé vody je skutečně potřeba. Pro naprostou většinu solárních systému pro rodinné domy postačí zásobníky TUV o objemu 200–300 litrů, pro větší RD volte 400–500 litrů, pro bytové domy jsou vhodné zásobníky o 500–3000 litrech.

(3) Čerpadlová skupina (technická místnost)

Čerpadlová skupina se skládá z několika součástí. Hlavním komponentem je oběhové čerpadlo, které má za úkol po souhře se solárním regulátorem zabezpečit cirkulaci nemrznoucí kapaliny mezi kolektorem a zásobníkem. Mezi další součástky se řadí napouštěcí a odvzdušňovací armatura (důležitá věc pro uvedení solárního systému na ohřev vody do provozu a případný servis), barometr/manometr (ukazatel množství natlakované nemrznoucí kapaliny), zpětná klapka (proti samotížnému úniku tepla v době, kdy jsou kolektory chladnější než zásobník, typicky přes noc) a pojistný ventil (pro případné přetlakování systému).

(4) Solární regulátor (technická místnost)

Solární regulátor hlídá teplotu ve vakuovém kolektoru a v zásobníku TUV. Regulace solárního ohřevu funguje na základě rozdílu teplot v těchto dvou zařízeních a spínání/vypínání oběhového čerpadla. Pokud je kolektor o 4–10 °C teplejší než zásobník, čerpadlo se zapne. Pokud naopak sluníčko už slábne a rozdíl teplot klesne pod 2–4 °C, čerpadlo se vypne (aby nedocházelo ke zbytečnému ochlazování zásobníku).

(5) Expanzní nádoba (technická místnost)

Expanzní nádoba slouží k vyrovnání tlaku v systému na solární ohřev vody. Zpravidla se tlakuje o 0,5 bar méně, než je pracovní tlak v solárním okruhu.

(6) Kotel (neboli sekundární zdroj tepla) (technická místnost)

Stávající (původní) kotel je nezastupitelným komponentem termického ohřevu vody. Ten totiž s instalací solárního systému přebírá roli sekundárního zdroje tepla a v případě nedostatku sluneční energie slouží k doohřátí vody na požadovanou komfortní teplotu. Nejjednodušším řešením je elektrická patrona vsazená přímo do zásobníku TUV, ale je možné napojit i jiné zdroje energie, např. kotel na tuhá paliva, plynový či elektrický kotel nebo tepelné čerpadlo.

(7) Výstup na TUV a přitápění (v domě)

Na konci celého procesu solárního ohřevu vody stojí výstup TUV a rozvod do topení. Teplou užitkovou vodu můžete využít v koupelně k mytí a koupání, v prádelně na praní nebo třeba v kuchyni k umývání nádobí. Pokud to parametry domu dovolují a umožňují, tak se solárním přitápěním/vytápěním si zase prohřejete domov v chladných zimních měsících.